Jitčin smutný příběh?

Milé ženy (muži), toužím se podělit s vámi o tento příběh, neboť věřím, že může být …..tím, čím chcete, aby byl.

Jitka přišla na dvouhodinovou tantrickou masáž. Z webu věděla, co vše jí čeká. Chvíli jsme si nezávazně povídaly, protože jsem si všimla, že je nějak napjatá a je v ní strach.

Následně jsem navázala na to, co vše jí čeká u masáže: „Jitko, masáž začíná úvodním rituálem, takže budeme chvíli stát, budu se ti klanět, je to úcta k tobě, tvé duši. ………. Pak si lehneš na bříško a zharmonizujeme zadní část těla doteky, které jsou navazující a uklidňující. Přenesou tě do vlastního těla a mysli – prožívání. Můžeš mít také masáž rozetky, což je u žen zadeček.“ Tady jsem cítila, že něco není v pořádku, pokračovala jsem dále. „Po masáži zadečku se otočíš, zharmonizujeme přední část tvého těla a zakončíme masáží jóni, což je u ženy vagína. Není to nějaké vzrušování, nebudu od tebe chtít, ať máš orgasmus. Masáž jóni je úžasnou pomalou masáží, u které se žena hluboce propojí se svým ženstvím. Uvědomí si, jak moc vnímá každičkou část a každou tkáň své jóni. Pozná, jestli jsou nějaká místa „zamrzlá“ nebo zraněná.

Jemnost a čas

Jitka sklopila zrak a začala si mnout ruce. Cítila jsem, že se uvnitř ní odehrává velký boj. Boj ženství a duše s myslí a zkušenostmi. Ať to bylo cokoli, byla tady a chtěla to změnit. Poznat sama sebe.
Věděla jsem, že musím přistupovat velmi jemně a čekat na jednu větu.

Ještě chvíli jsme si povídaly, no spíš jsem hovořila já a Jitka naslouchala. Naslouchala, a přesto byla ve svých myšlenkách. Povídala jsem o tom, kde se ukrývá ženská síla, jak s ní zacházet a jak si neubližovat. Sem tam zvedla hlavu a podívala se na mě krásnýma hnědýma očima, byl to tichý souhlas.

Ty sama rozhoduješ

Po chvíli mi Jitka skočila do řeči slovy: „Ale nemusím, když nechci.“

Konečně byla slova vyřčena. Věděla jsem, že se tyto slova týkají masáže rozetky, čekala jsem na ně.

„Jitko, nemusíš nic, když nechceš. Můžeš si u masáže zvolit jen to, co si přeješ Ty“: odpověděla jsem.

„Opravdu nemusím.“

„Ne, tvé přání hluboce respektuji“: řekla jsem, a u srdce mě zabolelo. Jemně mi hlavou proletěla myšlenka, co asi tato krásná žena musela prožít, ale neptala jsem se. Když bude chtít, řekne to sama.

„Opravdu“: zopakoval ještě jednou. „Opravdu“: odpověděla jsem, přiložila si ruce na srdce a cítila její vnitřní bolest.

Jitka se uvolnila a řekla sama od sebe: „Víš co, necháme to vše otevřené.“

„Ano, začneme rituálem uctění, pak doteky a když bude čas přejít k rozetce, tak se tě zeptám, zda ano či ne. Sama si určíš, a to se bude týkat také masáže jóni. Neudělám nic, co si nebudeš přát. Tvé rozhodnutí je pro mne posvátné, tak jako tvé tělo.“

Jitčin pohled byl smutný ale velmi otevřený, narovnala své tělo a šla se osprchovat. Řekla jsem jí ještě, ať si ve sprše udělá malý rituálek, aby voda z ní smyla bolest a strach, které nyní cítí.

Slzy smutku i radosti

U úvodního rituálu ji tvář zalily slzy a mě také.
Víte, tento rituál, ve kterém se skládá úcta a velká láska k lidské bytosti je velmi silný. Spojují se v něm dvě duše, je velmi intimní a člověk, ať je to žena nebo muž, který nikdy necítil opravdovou blízkost druhé duše, necítil nikdy úctu a lásku může plakat nebo mít slzy v očích. Někteří tuto intimní chvíli potlačují, cítím, co se v nich odehrává. Duše se oklamat nedá a to nikdy. Pokud toto čte žena, jistě mi dá zapravdu.

S každým dotekem se Jitka více uvolňovala, její důvěra ke mně rostla a já byla šťastná. Přišel čas… ptám se tichým klidným hlasem: „Jitko, mohu?“ Její odpověď zněla: „Ano můžeš.“ Jemně a s tou největší opatrností jsme začala masírovat hýždě a přibližovat se k tomu nejintimnějšímu místu na těle. Bylo uvolněné a já věděla, že mohu vstoupit, odkrýt tajemství, které bylo uloženo hluboko v jejím nitru.

Jitka se otočila a dalším láskyplným dotekem krásněla. Přistoupily jsme k masáži jóni, opět se ptám a opět zněla odpověď: „Ano.“ Její emoce se mísily, chvíle úsměvu, chvíle slz. Tělo se uvolněně chvělo a jen chvílemi se stáhlo. Bylo úžasné vnímat všechny pocity s Jitkou. Společným dýcháním vnímala podporu a otevřenost k tomu, že MŮŽE. Naše duše i energie splynuly v jednotu. (Nemyslím tím splynutí sexuální jako s mužem, ale dvou sester, dvou žen, které pochází z Té nejvyšší.)

Chvíli odpočívala, oblékla se, objala mě a tichým hlasem řekla větu, která mi utkvěla v mysli:

„JDE TO I JINAK.“

Plně jsem jí chápala a cítila s ní. Před očima jsem spatřila všechny ženy, které trpí. Rozloučily jsme se…, posadila jsem se na sedačku. Úzkost a žal mě pohltili. Hned na to radost, že mohu ženám pomoci (tak jako i mě pomáhají druhé ženy) a dát poznat, že TO JDE I JINAK.

Co se pak stalo?

Emaily od Jitky:

Ahoj Adri. Myslím na včerejší zážitek, byly to pro mě nové pocity lásky, po kterých toužím. Můj muž nevnímá, co mu říkám a o co ho prosím.  Zkusím to tak jak jsi říkala, snad bude naslouchat. Nechci se již nechávat jen využívat, víš, o čem mluvím, ukázala jsi mi, že jde vše jinak. Když je v srdci láska, tak to jde. Proč nejsi mužem? Byla to pro mne také velká zkušenost jít k ženě a dovolit jí, aby se mne dotýkala na těch nejintimnějších místech. Teď vlastně si říkám, kdo jiný než žena?  Děkuji ti za tvou podporu a navedení na cestu do mého vlastního nitra.

O 2měsíce později:

Ahoj Adri. Tady Jitka K. byla jsem u tebe na tantrické masáži .…. Jsem moc ráda, že jsem k tobě tehdy šla. Musím říci, že se pomalu můj život mění. Všechny tvé pomocné návody aplikuji a také ty z tvých článků. Dokonce i manžel si už jeden přečetl, ten o tom obrňování. Je to u něj velký úspěch. Více spolu hovoříme, i když pro něj je to těžké, vnímat mě jako bytost, která má jiné názory. Už se na něj nezlobím (pochopila jsem, jak jsi mi říkala, jak je to mezi ženou a mužem rozdílné), pracuji na trpělivosti a změny přicházejí. Už i jinak cítím své tělo, chovám se k němu s větší úctou a vnímám více sebelásky. Marka navádím, jak se mě má dotýkat a říkám mu také proč a co cítím. Vím, že je přede mnou(námi) ještě hodně dlouhá cesta, ale jsem odhodlaná po ní jít, a to díky tobě. Moc, moc, moc ti děkuji za veškerou pomoc a důležité pro mě je také to, že ti mohu kdykoli napsat nebo zavolat. Je pěkné cítit, že je někde člověk, jako ty, ochotný podat pomocnou ruku, pohladit slovem nebo rukou. Jsi úžasná. Z celého svého bytí ti děkuji a těším se na email. S pozdravem Jitka.

Má odpověď:

Děkuji za slova, která mě vždy potěší. Všem říkám a chci říci, že nejsem úžasná já, ALE VY SAMI. Jsem jen malým (možná důležitým) pomocníkem, který VÁM ukáže cestu do nitra vlastního těla, prožívání, vnímání a lásky. Jen naťuknu, zahraji na tu správnou strunu, která rozezní tóny vaší duše a probudí jen to, co je ve vás samotných. Rozezní se tóny vaší vnitřní hudby, kterou někdy někde někdo ztlumil, a společně jen otočíme – volume.

 Adri

 

Tagy: